Bradavice na ploskách nohou mohou při chůzi bolet.
FOTO: Profimedia.cz
Bradavice se přenáší buď z člověka na člověka, nebo u téže osoby z jednoho místa na druhé, vždy přímým kontaktem s infikovanou oblastí. Znamená to, že mezi obvyklá místa jejich přenosu patří koupaliště, veřejné sprchy, ale i prostory, kde se střídají různé bosé nohy, tedy šatny nebo koberce.
Nejběžnějším typem bradavic jsou tzv. verrucae vulgares – tvrdé, vystupující, ploché uzlíčky, které postupem času rohovatí a vyskytují se především na rukou, okolo nehtů, na prstech, pod nehty, na loktech či kolenou. Růst mohou jednotlivě nebo i v celých skupinkách, mohou svědět a vyvolávat nepříjemné pocity, většinou však nejsou bolestivé.
Výjimku tvoří tzv. plantární bradavice utvářející se na ploskách nohou, které se vlivem tělesné hmotnosti zanořují do hloubky zrohovatělé kůže, takže mohou při chůzi bolet.
Někdy bradavice zmizí samy bez jakékoliv léčby. Většinou je ale nutné zvolit některý z vyzkoušených postupů, ať už se jedná o samoléčbu, či lékařský zákrok. Pokud zvolíte domácí léčbu, pak nikdy neposlouchejte rady typu – bradavice je nutné nejprve vyškrábat, vymačkat apod. Tímto způsobem byste svůj stav jedině zhoršili.
Pomoci mohou osvědčené recepty babiček – např. mléko z čerstvě utrženého vlaštovičníku, jímž lze bradavice opakovaně potírat. Někdo má dobré zkušenosti i s natíráním bradavice škrobem z brambor či s plátky česneku naloženého v octě.
„Lékaři zprvu doporučují začít s roztoky, které jsou volně dostupné v lékárně a obsahují buď kyselinu salicylovou, nebo kyselinu mléčnou. Další typy roztoků je třeba nutné předepsat dermatologem. Ty obsahují dvě složky - látku, která zastavuje množení viru, a pak kyselinu salicylovou, jež umožňuje pronikání prvního roztoku do kůže a zničí bradavici,“ popsala postup léčby ze své praxe dermatoložka MUDr. Monika Arenbergerová z pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Další možností jsou volně dostupné přípravky fungující na principu kryoterapie a nebo kryoterapie provedená lékařem. Ta patří stále mezi zlaté standardy terapie, protože je nejúčinnější, nejefektivnější a nejlevnější.
Někdy lékaři doporučí chirurgický zákrok spočívající ve vyříznutí či seškrábnutí bradavice tzv. excochleací ostrou lžičkou. Klasické vyříznutí se zašitím zanechá jizvu, která může být stejně bolestivá jako původní bradavice. Hojné jsou i recidivy po zákroku, proto se od tohoto typu léčby ustupuje.
Nejšetrnější je cévní laser
Za nejšetrnější metodu je považováno odstranění bradavice pomocí cévního laseru, který zatavuje cévy přivádějící výživu pro celou bradavici, a ta postupně odumírá. „Zákrok trvá několik sekund, velmi rychlé je i zhojení a přesnost ošetření. Nedevastujeme tak zdravou kůži v okolí, jako je tomu při ošetření tekutým dusíkem. Nevýhodou je většinou nutnost opakovaného zásahu," vysvětluje korektivní dermatoložka MUDr. Edita Jatšová z Laserového centra Anděl.
„Při agresivnější variantě laserového ošetření určené pro úporné bradavice kombinujeme dva typy laseru v jednom sezení. Nejdříve v lokální anestezii bradavici celou odpaříme, takže vznikne defekt lehce pod povrchem kůže. Poté ještě aplikujeme na spodinu preventivně opět laser cévní k zatavení eventuálních zbytků bradavice,” popisuje dermatoložka.
„Nevýhodou této silné kombinace je delší doba hojení s otevřenou plochou, tedy se jedná o ošetření bolestivější, s větším rizikem jizvení či infekce. Výhodou je vysoká preciznost zákroku a vyšší procento definitivního odstranění bradavice již po jednom sezení," dodává Jatšová.